Dysbióza u psa: příčiny, příznaky a co s ní

Máš od veterináře výsledek s větou „střevní dysbióza“ a nevíš, jestli je to diagnóza, nebo jen hezky znějící slovo? Nebo se ti po antibiotikách nechce vrátit normální hovínko a hledáš, co se ve střevě děje? Dysbióza u psa je nerovnováha střevních bakterií, která mění to, co v břiše dělají. Není to samostatná nemoc, ale nález, který může provázet řadu potíží. Tady najdeš, co ji způsobuje, jak se pozná a co s tím reálně můžeš dělat ty a co veterinář.

Co je dysbióza u psa?

Dysbióza u psa je změna složení střevního mikrobiomu, která vede k funkčním změnám: bakterie začnou vytvářet jiné látky a plnit jiné úkoly než u zdravého střeva (Pilla a Suchodolski, 2020). Někdy se používá i slovo dysbakterióza, v běžné řeči majitelů znamená víceméně to samé: narušená střevní mikroflóra psa.

Zdravé psí střevo je domovem obrovského množství bakterií, které pomáhají trávit, vytvářejí mastné kyseliny s krátkým řetězcem a podílejí se na zpracování žlučových kyselin. Úvod do tématu najdeš v článku Psí mikrobiom: co to je a proč na něm záleží. U dysbiózy se tento stav mění. Ve studiích na psech s chronickými střevními potížemi bývá méně bakterií, jako je Faecalibacterium, Fusobacterium nebo Clostridium hiranonis, a víc Escherichia coli a streptokoků (Pilla a Suchodolski, 2020).

Důležité je, že „dysbióza“ popisuje, co se děje s bakteriemi, ne proč. Je to spíš zjištění než diagnóza a veterinář se po něm vždy ptá, co za tím stojí.

Jaké jsou příčiny dysbiózy u psa?

Dysbióza u psa obvykle provází jiný problém nebo vzniká jako jeho následek: antibiotik, akutního průjmu, chronického onemocnění střeva nebo nemoci slinivky. Proč přesně má jeden pes jiný mikrobiom než druhý, rozebírá článek Proč má každý pes jiný mikrobiom.

Antibiotika a dysbióza: co se ve střevě děje

Antibiotika zasahují nejen původce infekce, ale i prospěšné střevní bakterie. Metronidazol u 24 zdravých psů snížil bakteriální pestrost i zastoupení klíčových skupin, třeba Fusobacteria. Pestrost se do dvou týdnů po vysazení vrátila, Fusobacteria a u části psů i Clostridium hiranonis ale nebyly ani čtyři týdny po vysazení zcela v normálu (Pilla a kol., 2020). U amoxicilinu s klavulanátem studie s 16 psy zjistila, že lék při nekomplikovaném akutním průjmu nepřinesl klinický užitek. Navíc se v době léčby zvýšil podíl odolných kmenů E. coli v mediánu na 100 % a tři týdny po léčbě byl pořád zvýšený (Werner a kol., 2020).

Nejde o to, že by antibiotika byla špatná. Když je pes opravdu potřebuje, jsou nutná. Jde o to, že je dává smysl podávat jen na doporučení veterináře. Jak střevu pomoci po léčbě, shrnuje článek Pes po antibiotikách.

Strava, stres a další vlivy

Složení krmiva mikrobiom psa mění: psi na syrové stravě mívají jiné zastoupení bakterií než psi na granulích. Přehled to vykládá spíš jako přizpůsobení mikrobiomu dlouhodobé stravě, ne jako nemoc (Pilla a Suchodolski, 2020). Stres a prudká změna krmiva jsou častým spouštěčem průjmu a střevo na ně reaguje, jak popisují články Průjem ze stresu u psa a Přechod na nové krmivo.

Jak se dysbióza u psa projevuje?

Dysbióza u psa nemá vlastní příznak. To, co vidíš, jsou projevy základního problému, tedy nejčastěji potíže trávicího traktu. Typicky jde o řídkou stolici, opakovaný nebo střídavý průjem, plynatost, zvracení, úbytek hmotnosti nebo horší chuť k jídlu.

Stejné příznaky mají desítky jiných příčin, od parazitů po potravinovou intoleranci, proto z nich dysbiózu poznat nejde. Víc k jednotlivým potížím najdeš v článcích Trávicí problémy u psa, Průjem u psa nebo Plynatost u psa. Pokud trvají déle než 2 až 3 týdny nebo se vracejí, patří k veterináři, i když je pes jinak čilý.

Jak se zjišťuje dysbióza u psa?

Dysbióza se zjišťuje rozborem vzorku stolice, nejčastěji metodou qPCR, ze které se spočítá Dysbiosis Index. Jde o skóre, které vzniklo na Texas A&M University a poprvé bylo popsáno v roce 2017 (AlShawaqfeh a kol., 2017).

Dysbiosis Index měří množství celkových bakterií a sedmi skupin: Faecalibacterium, Turicibacter, Escherichia coli, Streptococcus, Blautia, Fusobacterium a Clostridium hiranonis. Záporné hodnoty znamenají normální mikrobiom, kladné dysbiózu, a čím vyšší číslo, tím víc se vzorek liší od zdravého. Hodnoty od 0 do 2 jsou hraniční a značí mírný posun, hodnota nad 2 se považuje za dysbiózu (Suchodolski, 2021).

Druhou možností je sekvenování, které popíše pestrost a zastoupení bakterií. Samo ale neřekne, jestli je nález nemoc, nebo běžná odchylka, a výklad záleží na laboratoři. Jak taková zpráva vypadá, najdeš v článku Rozbor mikrobiomu psa.

Co test dysbiózy neumí

Dysbiosis Index nediagnostikuje konkrétní nemoc. Ve studii s 95 zdravými psy a 106 psy s chronickým zánětem střeva odlišil obě skupiny při hranici 0 s citlivostí 74 % a specificitou 95 % (AlShawaqfeh a kol., 2017). Znamená to, že zhruba čtvrtina psů s chronickým zánětem střeva měla index pod nulou, tedy v normálu. Podobně to vyšlo v další, menší práci: Dysbiosis Index pod nulou mělo 82 % zdravých psů, ale i 36 % psů s chronickou enteropatií (Blake a kol., 2019).

U štěňat je navíc potřeba opatrnost. Štěňata do 5 až 6 týdnů měla medián indexu 5,39 oproti −4,62 u dospělých psů, autoři proto uvádějí, že štěňata do 6 týdnů mohou potřebovat jinou hranici pro výklad indexu (Blake a kol., 2020). Index je tedy užitečný hlavně jako podklad pro rozhovor s veterinářem a pro sledování změn v čase, ne jako samostatný verdikt.

Co dělá veterinář při podezření na dysbiózu?

Veterinář nejdřív hledá příčinu, ne dysbiózu samotnou. Zeptá se na příznaky, krmení a dosavadní léčbu, pes projde vyšetřením a podle potřeby krevními testy, vyšetřením stolice na parazity nebo zobrazovacími metodami. U dlouhodobých potíží může zvolit eliminační dietu, léčit konkrétní nemoc, například EPI, nebo zahájit vyšetření pro chronickou enteropatii.

Antibiotika při nekomplikovaném akutním průjmu veterinář často nenasadí. Metaanalýza, ze které vycházejí doporučení evropské sítě ENOVAT, zjistila s vysokou jistotou důkazů, že u mírného a středně těžkého akutního průjmu klinicky významně nepomáhají (Scahill a kol., 2024). Podrobněji to rozebírá článek Průjem u psa.

V poslední době se hodně mluví o transplantaci stolice. U psů ale podle přehledu z roku 2020 chyběly kontrolované studie, byly jen ojedinělé menší práce a popisy případů s různými postupy (Pilla a Suchodolski, 2020). Jde o postup pro odborná pracoviště, ne pro domácí zkoušení.

Jak obnovit mikrobiom psa? Co můžeš dělat ty

Jak obnovit mikrobiom psa, záleží hlavně na příčině, a proto první krok vždy patří veterináři. Jeden univerzální postup, který by střevní bakterie spolehlivě vrátil do normálu, neexistuje. Můžeš ale vytvořit střevu podmínky, aby se mohlo ustálit.

1. Zjisti příčinu. Pokud potíže trvají déle než 2 až 3 týdny nebo se vracejí, objednej psa na vyšetření.
2. Drž stálé krmení. Neměň krmivo bez důvodu a když ho měnit musíš, dělej to postupně podle plánu 7 až 10 dní.
3. Veď deník stolice. Zapisuj datum, vzhled hovínka a co pes jedl. Veterináři se hodí víc než paměť. Orientaci dává článek Stolice psa: barva, tvar, konzistence.
4. Řeš vlákninu s veterinářem. Vláknina je pro střevní bakterie potrava, ale množství a druh nech na veterináři, hlavně při průjmu. Víc najdeš v článku Vláknina pro psy.
5. Probiotika zvaž až po poradě. Metaanalýza pro doporučení ENOVAT neprokázala klinicky významné zkrácení akutního průjmu po prebiotikách, probiotikách ani synbiotikách, jistota důkazů byla velmi nízká až střední (Scahill a kol., 2024). Jak vybrat, popisuje Probiotika pro psy.
6. Nezkoušej lidské doplňky a léky. Co je pro člověka běžné, může psovi ublížit.
7. Po antibiotikách dej střevu čas. Obnova trvá týdny, ne dny. Ve studii s metronidazolem nebyla část bakterií v normálu ani 4 týdny po vysazení (Pilla a kol., 2020).

Zdroje

1. Pilla R, Suchodolski JS (2020). The Role of the Canine Gut Microbiome and Metabolome in Health and Gastrointestinal Disease. Frontiers in Veterinary Science. doi.org/10.3389/fvets.2019.00498
2. AlShawaqfeh MK a kol. (2017). A dysbiosis index to assess microbial changes in fecal samples of dogs with chronic inflammatory enteropathy. FEMS Microbiology Ecology. doi.org/10.1093/femsec/fix136
3. Pilla R a kol. (2020). Effects of metronidazole on the fecal microbiome and metabolome in healthy dogs. Journal of Veterinary Internal Medicine. doi.org/10.1111/jvim.15871
4. Werner M a kol. (2020). Effect of amoxicillin-clavulanic acid on clinical scores, intestinal microbiome, and amoxicillin-resistant Escherichia coli in dogs with uncomplicated acute diarrhea. Journal of Veterinary Internal Medicine. doi.org/10.1111/jvim.15775
5. Blake AB a kol. (2019). Altered microbiota, fecal lactate, and fecal bile acids in dogs with gastrointestinal disease. PLOS ONE. doi.org/10.1371/journal.pone.0224454
6. Blake AB a kol. (2020). Developmental stages in microbiota, bile acids, and clostridial species in healthy puppies. Journal of Veterinary Internal Medicine. doi.org/10.1111/jvim.15928
7. Suchodolski JS a kol. (2012). The fecal microbiome in dogs with acute diarrhea and idiopathic inflammatory bowel disease. PLoS ONE. doi.org/10.1371/journal.pone.0051907
8. Scahill K a kol. (2024). Efficacy of antimicrobial and nutraceutical treatment for canine acute diarrhoea: A systematic review and meta-analysis for ENOVAT guidelines. The Veterinary Journal. doi.org/10.1016/j.tvjl.2023.106054
9. Suchodolski JS (2021). Analysis of the gut microbiome in dogs and cats. Veterinary Clinical Pathology 50(S1):6–17. doi.org/10.1111/vcp.13031