Proč má každý pes jiný mikrobiom (a co ho utváří)

Máš doma dva psy, stejné krmivo, stejnou procházku. Jednomu je po novém pamlsku všechno jedno, druhý má druhý den kašovité hovínko. Jedno z možných vysvětlení leží ve střevě: bakterie, které v něm žijí, se pes od psa liší. V roce 2026 vyšly dvě velké studie, které ukazují, jak moc, a kolik toho věda pořád neví.

Čím se mikrobiom jednoho psa liší od druhého?

Psí střevní mikrobiom je společenství bakterií a dalších mikroorganismů, které žijí ve střevě psa a podílejí se na trávení. Každý pes má vlastní složení, ale část společenství sdílí s ostatními psy.

Studie z roku 2026 sledovala 35 zdravých psů, od kterých majitelé po dobu jednoho až dvou let zhruba jednou měsíčně odebírali vzorek stolice. Zhruba 39 % rozdílů mezi vzorky šlo vysvětlit tím, o kterého psa jde (Rojas a kol., 2026). Pes tedy má svůj poznatelný „podpis“. Ten ale není pevný: mikrobiom 34 z 35 psů v čase kolísal, i když byli psi celou dobu zdraví.

• 39 %rozdílů mezi vzorky stolice 35 zdravých psů šlo vysvětlit tím, o kterého psa jde.Rojas a kol., 2026
• 240 druhůtvoří společné jádro, které v nezávislém souboru dat odpovídalo za více než 80 % psího střevního mikrobiomu.Castillo-Fernandez a kol., 2026
• až 95 %DNA ze psí stolice šlo s novým katalogem přiřadit k bakteriím, s veřejnými databázemi jen asi 25 %.Castillo-Fernandez a kol., 2026
• 922 psův americké studii, která zkoumala vliv věku a životního stylu u psů od 8 měsíců do 18 let.Bamberger a kol., 2026

Jak dobře o psích střevních bakteriích věda ví?

Ještě nedávno dokázali vědci pomocí veřejných databází bakteriálních genomů přiřadit ke známé bakterii jen zhruba čtvrtinu DNA ze psí stolice. Zbytek patřil bakteriím, které nikdo neuměl pojmenovat. Rozdíly mezi psy se proto měřily jen přibližně.

V lednu 2026 vyšel v časopise Microbiome nový psí katalog. Autoři přečetli DNA z 501 vzorků stolice od 107 zdravých psů z USA a Evropy a našli 89 dosud neznámých druhů a 10 nových rodů bakterií. Díky tomu se podíl přiřazené DNA zvýšil až na 95 % z dřívějších zhruba 25 % (Castillo-Fernandez a kol., 2026). Psí střevo tedy není zmenšená lidská verze, jen jsme se na něj dlouho dívali lidskými brýlemi.

Co všechno utváří mikrobiom psa?

Složení psího mikrobiomu utváří věk, strava, původ, prostředí a léky. Jednotlivé faktory ale nejsou doložené stejně dobře, proto je tabulka rozdělená podle síly důkazu.

Z tabulky plyne jedna praktická věc: dva psi mohou na stejné krmivo nebo pamlsek reagovat různě a jedním z možných důvodů je odlišný mikrobiom. Když ale potíže trvají nebo se opakují, poraď se s veterinářem. Jak změnu krmení zvládnout šetrně, najdeš v článku Přechod na nové krmivo u psa, o vlivu léčby na střevo je článek Pes po antibiotikách.

Jak se mikrobiom mění od štěněte po seniora?

Psí mikrobiom se s věkem mění: u štěněte se rychle vyvíjí, u dospělého dál kolísá a u starších psů je méně rozmanitý a individuálnější. Ukazují to studie u všech tří období, každá má ale jiná omezení.

• Štěně. Přehledová práce z roku 2022 popisuje, že se složení střevních bakterií v raném vývoji rychle mění a důležité bakterie střevo osídlují postupně, než štěně dospěje (Garrigues a kol., 2022). Ve studii 168 německých ovčáků se 7 týdnů staré štěně podobalo své matce víc než cizí fence (při srovnání se vzorky fen 7 týdnů po porodu, ne při porodu) a sourozenci z jednoho vrhu si byli podobnější než nepříbuzní psi. Mezi 7 týdny a 15 až 18 měsíci se rozmanitost i složení dál měnily (Vilson a kol., 2018).
• Dospělý pes. Ani u dospělého psa se složení nezastaví. U 35 zdravých psů kolísalo z měsíce na měsíc a některé bakterie měly sezónní vzorce (Rojas a kol., 2026). V americké studii psů ve věku od 8 měsíců do 18 let se složení s přibývajícím věkem postupně posouvalo (Bamberger a kol., 2026).
• Senior. Se stoupajícím věkem rozmanitost bakterií klesala a mikrobiom psa byl víc odlišný od ostatních psů (Bamberger a kol., 2026). Starší japonská studie, která bakterie pěstovala v laboratoři, zjistila, že počet a výskyt laktobacilů měly s věkem sklon klesat (Masuoka a kol., 2017).

Co z toho plyne pro tvého psa?

Fakt, že je každý mikrobiom jiný, znamená hlavně trpělivost: tvého psa nemá smysl poměřovat s cizím a změny dělej pomalu. Zkus tyto čtyři kroky.

1. Neporovnávej. Co funguje psovi z vedlejší ulice, nemusí fungovat tvému. Rozdíl nemusí znamenat, že děláš něco špatně.
2. Měň postupně. Nové krmivo a pamlsky zaváděj po částech, aby se střevo stihlo přizpůsobit.
3. Zapisuj. Krátký deník hovínek, krmení a pamlsků ti po týdnech ukáže, na co tvůj pes reaguje. Jak hovínko číst, najdeš v článku Stolice psa: barva, tvar a konzistence.
4. Počítej s věkem. Když pes přechází ze štěněte na dospělého a později na seniora, poraď se s veterinářem o krmení a o tom, co sledovat.

Co o psím mikrobiomu věda pořád neví?

Věda zatím neumí říct, jaké složení je pro konkrétního psa správné. Víme, že se psi liší, ale ne, co z toho je zdravá odchylka a co varovný signál.

• Co je „normální“ pro jednoho psa. Studie srovnávají skupiny psů. Pro jednotlivého psa chybí jasná hranice.
• Proč se psi liší. Ve studiích se věk, strava nebo bydliště k mikrobiomu přiřazují, ale příčinu často neurčují.
• Jestli výběr probiotik podle složení funguje lépe. Vyšší účinnost probiotik vybraných podle mikrobiomu oproti běžným probiotikům zatím spolehlivě prokázaná není.

Zdroje

1. Rojas CA a kol. (2026). Temporal variability is an inherent feature of the healthy canine microbiome assessed by full-length 16S rRNA gene sequencing. Animal Microbiome. doi.org/10.1186/s42523-026-00546-9
2. Castillo-Fernandez J a kol. (2026). Waltham catalogue for the canine gut microbiome: a complete taxonomic and functional catalogue of the canine gut microbiome through novel metagenomic based genome discovery. Microbiome. doi.org/10.1186/s40168-025-02265-w
3. Bamberger T a kol. (2026). Mapping the canine gut microbiome: insights from the Dog Aging Project. Nature Communications. doi.org/10.1038/s41467-026-73193-y
4. Vilson Å a kol. (2018). Disentangling factors that shape the gut microbiota in German Shepherd dogs. PLOS ONE. doi.org/10.1371/journal.pone.0193507
5. Garrigues Q a kol. (2022). Gut microbiota development in the growing dog: A dynamic process influenced by maternal, environmental and host factors. Frontiers in Veterinary Science. doi.org/10.3389/fvets.2022.964649
6. Masuoka H a kol. (2017). Transition of the intestinal microbiota of dogs with age. Bioscience of Microbiota, Food and Health. doi.org/10.12938/bmfh.bmfh-2016-021
7. Coelho LP a kol. (2018). Similarity of the dog and human gut microbiomes in gene content and response to diet. Microbiome. doi.org/10.1186/s40168-018-0450-3
8. Pilla R a kol. (2020). Effects of metronidazole on the fecal microbiome and metabolome in healthy dogs. Journal of Veterinary Internal Medicine. doi.org/10.1111/jvim.15871