Blog · Krmení
Vláknina pro psy: k čemu je a kdy ji přidávat
Vláknina ovlivňuje stolici a krmí střevní bakterie. Kompletní krmivo ji už obsahuje, takže většina psů doplněk nepotřebuje. Vždy to řeš s veterinářem.
Na pytli s granulemi je v rozboru řádek, který skoro nikdo nečte: „vláknina (surová)“ a vedle něj číslo v procentech. Přitom právě tahle nenápadná složka rozhoduje o tom, jak vypadá hovínko tvého psa a čím se živí bakterie v jeho tlustém střevě. A také o tom, jestli ti kousek dýně v misce opravdu k něčemu je.
- Vláknina pro psy je část rostlinné potravy, kterou psí trávicí enzymy nerozloží, takže se dostane do tlustého střeva.
- Rozpustná vláknina váže vodu a ovlivňuje konzistenci stolice, fermentovatelná vláknina krmí střevní bakterie a nerozpustná přidává objem.
- Kompletní krmivo vlákninu už obsahuje, takže většina zdravých psů žádný doplněk nepotřebuje.
- Víc vlákniny není automaticky lepší: může zvýšit objem stolice, plynatost a zhoršit využití živin.
- Dýně je bezpečná zelenina, ale důkaz, že řeší průjem nebo zácpu psa, zatím chybí.
Co je vláknina a proč ji pes nestráví?
Vláknina je složka rostlinné potravy (hlavně polysacharidy), kterou psí trávicí enzymy nerozloží, takže pokračuje do tlustého střeva. Tam se jí ujmou bakterie. Pes není býložravec, vlákninu jako zdroj energie nepotřebuje, ale tlusté střevo s ní umí pracovat, protože z ní bakterie vyrábějí užitečné látky.
Hlavní z nich jsou mastné kyseliny s krátkým řetězcem, mezi nimi kyselina máselná (butyrát). Podle přehledové práce Pilla a Suchodolski (2020) je butyrát pro buňky tlustého střeva preferovaným zdrojem energie. Podrobně se tenhle princip zkoumá hlavně u lidí, u psů ho popisují přehledové práce a menší studie. Víc o tom, kdo ve střevě žije, najdeš v článku Psí mikrobiom: co to je a proč na něm záleží.
Jaký je rozdíl mezi rozpustnou, nerozpustnou a fermentovatelnou vlákninou?
Rozpustná vláknina se ve vodě rozpouští nebo bobtná, nerozpustná se nerozpouští a přidává stolici objem. Fermentovatelnost je jiná vlastnost: říká, jak ochotně vlákninu bakterie rozkládají. Jedna vláknina tak může mít vlastností víc.
| Typ | Příklady zdrojů | Co dělá |
|---|---|---|
| Rozpustná, viskózní (tvoří gel) | psyllium (slupky z jitrocele) | Váže vodu, mění konzistenci stolice, bakterie ji částečně rozkládají. |
| Rychle fermentovatelná (prebiotika) | inulin, FOS (fruktooligosacharidy) | Bakterie ji rozloží rychle, slouží jako jejich potrava. |
| Středně fermentovatelná | řepné řízky | Bakterie ji rozkládají pomaleji, prodlužuje tvorbu mastných kyselin v tlustém střevě. |
| Nerozpustná, téměř nefermentovatelná | celulóza | Přidává objem stolice, bakterie ji skoro nevyužijí. |
| Směs | dýně | Obsahuje rozpustnou vlákninu (například pektin) i nerozpustnou. Vody je v ní hodně, vlákniny na porci méně. |
Co říkají studie u psů?
Studie u psů ukazují, že rozpustná vláknina může u části psů se střevními potížemi pomoci a že prebiotika mění hlavně chemii stolice, méně už složení bakterií. Důkazy jsou ale slabší, než by se čekalo.
- 22 psůV portugalské studii s pracovními policejními psy s chronickým průjmem z tlustého střeva se po měsíci psyllia (jedna skupina, bez srovnávací skupiny) zlepšila stolice u 90 % psů. Počet defekací klesl z 3,5 na 2,9 denně.Alves a kol., 2021
- 37 psůZpětné hodnocení záznamů: většina psů s chronickým průjmem z tlustého střeva reagovala velmi dobře na vysoce stravitelné krmivo s přidanou rozpustnou vlákninou. Nešlo o pokus s kontrolou.Leib, 2000
Prebiotika jsou vlákniny, které krmí prospěšné střevní bakterie. Swanson a kol. (2002) zkoumali čtyři dospělé fenky s ileální kanylou (trvalým vývodem z konce tenkého střeva, přes který se odebírají vzorky) a podávali jim FOS, MOS (mannanoligosacharidy) nebo obojí. Při podávání FOS (samotných i s MOS) měli psi ve stolici méně indolu a fenolů, což jsou látky vznikající rozkladem bílkovin. Samotné MOS tenhle účinek neměly.
Čtyři psi ale nestačí na velké závěry.
Takže poctivě: pro psyllium a rozpustnou vlákninu máme u psů s chronickým průjmem z tlustého střeva zatím hlavně pozorovací data. Pro prebiotika máme malé krmné studie. Víc o tom, jak se prebiotika liší od probiotik, najdeš v článku Probiotika pro psy: co to je a jak vybrat. Kdy trávicí potíže řešit s veterinářem, shrnuje článek Trávicí problémy u psa.
Proč víc vlákniny není vždycky lepší?
Příliš mnoho vlákniny může psovi vadit, protože zvětšuje objem stolice a bakteriální kvašení tvoří víc plynu. Velké množství vlákniny může také zhoršit využití některých živin. Například ve studii Weber a kol. (2007) mělo krmivo s vysokým obsahem vlákniny nižší stravitelnost bílkovin.
- Plynatost. Bakterie vlákninu kvasí a při rychlé fermentaci vzniká plyn.
- Větší hovínka. Víc nestráveného materiálu znamená větší a častější stolici.
- Méně využitých živin. U štíhlých, aktivních psů nebo štěňat to může být problém.
Nová vláknina se do krmné dávky zavádí postupně, stejně jako každá jiná změna. Jak přecházet na nové krmivo, vysvětluje článek Přechod na nové krmivo u psa.
Potřebuje můj pes doplnit vlákninu, když krmím kompletním krmivem?
Kompletní krmivo pro psy už vlákninu obsahuje, obvykle z řepných řízků, celulózy, obilovin nebo luštěnin, a většina zdravých psů k tomu nic přidávat nepotřebuje. Údaj najdeš v rozboru na obalu jako „vláknina (surová)“.
Doplnit vlákninu může dávat smysl u psa s opakovanými potížemi se stolicí, ale ať to rozhodne veterinář. Zvolí druh vlákniny, množství i délku podávání, protože stejné potíže můžou mít různé příčiny. Pokud se ti kolem stolice dějí změny, začni sledováním: popis najdeš v článku Měkká stolice u psa.
Jak číst údaj o vláknině na obalu krmiva?
Na obalu krmiva se uvádí „vláknina (surová)“, což je laboratorní číslo, které říká, kolik materiálu zůstane po chemickém rozkladu vzorku. Neříká ale všechno: nezachytí velkou část vlákniny, která se rozpouští nebo ji bakterie kvasí.
Brazilští a němečtí vědci porovnali u psů několik způsobů měření v šesti suchých krmivech. Surová vláknina vycházela z metod nejnižší a jako jediná nekorelovala s žádnou z ostatních metod. Celková vláknina vyšla vyšší. Autoři navrhují kombinaci obou čísel, protože rozdíl mezi nimi ukazuje, kolik vlákniny je částečně fermentovatelné (de-Oliveira a kol., 2012).
Pomáhá vláknina při hubnutí a pocitu sytosti?
Vláknina může psům pomoci cítit se sytější, nejvýrazněji ale v kombinaci s vyšším obsahem bílkovin. Studie sledovaly hlavně tuto kombinaci, ne vlákninu samotnou. Hubnutí psa vždy patří do rukou veterináře.
V pokusu se šesti dospělými fenami (Weber a kol., 2007) jedly feny po omezeném jídle za tři hodiny o 51 % méně z krmiva s vysokým obsahem bílkovin i vlákniny než z krmiva s vysokým obsahem jen bílkovin. V tomto testu ale samotná vláknina bez vyššího podílu bílkovin vedla k podobnému příjmu jako krmivo s vysokým obsahem bílkovin. V jiném z pokusů feny jedly méně z obou krmiv s vysokým obsahem vlákniny než z krmiva bohatého jen na bílkoviny. Krmivo s vysokým obsahem vlákniny bylo také méně chutné a mělo nižší stravitelnost bílkovin. Většina autorů studie pracovala ve výzkumném centru výrobce krmiv.
V další studii (German a kol., 2010) zhubli obézní psi na takové dietě o 31,8 % tělesné hmotnosti (medián, 15 psů) oproti 20,0 % u psů na dietě s vysokým obsahem bílkovin a středním obsahem vlákniny (27 psů). Skupiny byly různě velké a studie vznikla ve spolupráci s výrobcem krmiv.
Vláknina a zácpa u psa: kdy zpozornět?
Zácpa u psa je situace, kdy se pes namáhá nebo hovínko dlouho nejde, a vláknina ji nemusí spolehlivě vyřešit. Kvalitní studii o vláknině při zácpě u psů jsme nenašli a příčin je víc: například málo vody, bolest nebo něco, co pes snědl.
Proto nezkoušej na vlastní pěst přidávat vlákninu, dýni ani prášky. Špatně zvolený zásah může potíže zhoršit.
Objednej psa k veterináři i tehdy, když hovínko nejde delší dobu nebo je stolice dlouhodobě tvrdá a drobná. Kdy volat hned, najdeš v červeném boxu níže.
Dýně pro psa: co je pravda a co mýtus?
Dýně je pro psy obecně bezpečná zelenina s vlákninou a vodou, ale dobré důkazy, že spolehlivě řeší průjem nebo zácpu, chybí. Kontrolovanou studii o dýni u psů s průjmem jsme v databázi PubMed nenašli. Doporučení „dej dýni“ tak vychází hlavně ze zkušeností a z toho, co o vláknině víme obecně.
| Tvrzení | Jak to je |
|---|---|
| Dýně je pro psa jedovatá. | Mýtus. Čistá vařená dýně je bezpečná. |
| Dýně spolehlivě zastaví průjem. | Nedoloženo. Studii u psů nemáme, příčinu průjmu musí určit veterinář. |
| Dýně je „přírodní“, takže nemůže uškodit. | Mýtus. Velké množství může vyvolat plynatost a měkčí stolici. |
| Dýňová náplň z obchodu je stejná jako čistá dýně. | Ne. Obsahuje cukr a koření, které do psí misky nepatří. |
Doplňky vlákniny vždy nejdřív konzultuj s veterinářem a při akutních potížích je nepodávej.
Časté otázky
Je vláknina pro psy potřebná?
Vláknina není pro psa hlavní zdroj energie, ale prospívá tlustému střevu. Bakterie z ní vyrábějí mastné kyseliny s krátkým řetězcem a vláknina ovlivňuje objem i konzistenci stolice. Kompletní krmivo ji obvykle obsahuje v dostatečné míře, takže doplněk nepotřebuje většina zdravých psů.
Můžu psovi dát psyllium?
Psyllium jsou slupky semen jitrocele, rozpustná vláknina, kterou studie u psů zkoumaly při chronickém průjmu z tlustého střeva. Vhodnost ale záleží na psovi i na příčině potíží a část studií byla bez srovnávací skupiny. Psyllium proto nezkoušej na vlastní pěst, ale poraď se s veterinářem.
Co jsou prebiotika pro psy?
Prebiotika jsou vlákniny, například inulin a FOS, které slouží jako potrava prospěšných střevních bakterií. Menší studie u psů ukázaly hlavně změny chemie stolice, změny složení bakterií byly slabší. Probiotika jsou něco jiného: obsahují živé bakterie. Co je co, najdeš v článku o probiotikách.
Co znamená surová vláknina na obalu krmiva?
Surová vláknina je laboratorní údaj, který zachytí hlavně část vlákniny odolnou vůči rozkladu. Nezachytí rozpustnou vlákninu ani velkou část té, kterou bakterie kvasí. Studie krmiv pro psy proto navrhuje porovnávat ji s celkovou vlákninou. Podle jednoho čísla tedy účinek krmiva na stolici nepoznáš.
Může pes jíst dýni každý den?
Čistá vařená dýně je pro psy bezpečná, ale pravidelné podávání bez důvodu nemá doložený přínos. Velké množství může způsobit plynatost nebo měkčí stolici. Pokud chceš dýni zařadit pravidelně, ať ti množství a vhodnost doporučí veterinář podle toho, jak starý pes je, co jí a jaké má potíže.
Proč má pes po přidání vlákniny větší hovínka?
Vláknina, hlavně nerozpustná, zvětšuje objem stolice, protože ji pes nestráví a bakterie ji rozloží jen částečně. Větší nebo častější hovínka po přidání vlákniny proto nemusí být vadou. Pokud jsou ale měkká, trvají déle než pár dní nebo se zhorší, zavolej veterináři. U štěňat a starších psů to udělej dřív.
Zdroje
- Pilla R, Suchodolski JS (2020). The Role of the Canine Gut Microbiome and Metabolome in Health and Gastrointestinal Disease. Frontiers in Veterinary Science. doi.org/10.3389/fvets.2019.00498
- Alves JC, Santos A, Jorge P, Pitães A (2021). The use of soluble fibre for the management of chronic idiopathic large-bowel diarrhoea in police working dogs. BMC Veterinary Research. doi.org/10.1186/s12917-021-02809-w
- Leib MS (2000). Treatment of chronic idiopathic large-bowel diarrhea in dogs with a highly digestible diet and soluble fiber: a retrospective review of 37 cases. Journal of Veterinary Internal Medicine. doi.org/10.1111/j.1939-1676.2000.tb01495.x
- Swanson KS a kol. (2002). Supplemental fructooligosaccharides and mannanoligosaccharides influence immune function, ileal and total tract nutrient digestibilities, microbial populations and concentrations of protein catabolites in the large bowel of dogs. Journal of Nutrition. doi.org/10.1093/jn/132.5.980
- Barry KA a kol. (2009). Low-level fructan supplementation of dogs enhances nutrient digestion and modifies stool metabolite concentrations, but does not alter fecal microbiota populations. Journal of Animal Science. doi.org/10.2527/jas.2008-1659
- Weber M a kol. (2007). A high-protein, high-fiber diet designed for weight loss improves satiety in dogs. Journal of Veterinary Internal Medicine. doi.org/10.1892/07-016.1
- German AJ a kol. (2010). A high protein high fibre diet improves weight loss in obese dogs. The Veterinary Journal. doi.org/10.1016/j.tvjl.2008.12.004
- de-Oliveira LD a kol. (2012). Fibre analysis and fibre digestibility in pet foods: a comparison of total dietary fibre, neutral and acid detergent fibre and crude fibre. Journal of Animal Physiology and Animal Nutrition. doi.org/10.1111/j.1439-0396.2011.01203.x
Článek je edukační a nenahrazuje veterinární vyšetření. Když si nejsi jistý, poraď se s veterinářem.
Článek prošel korekturou pomocí AI.