Průjem ze stresu u psa: jak psychika ovlivňuje trávení

Stěhování, hlídání, cesta autem, návštěva, ohňostroje. Stres se u psa může projevit na stolici, a to i tehdy, když se krmení vůbec nezměnilo. Není to náhoda: mozek a střeva spolu neustále komunikují. Vědci tomu říkají osa střevo a mozek.

Proč stres mění trávení?

Stres mění trávení psa, protože mozek a střevo si posílají signály nervy i hormony oběma směry. Takové spojení se jmenuje osa střevo a mozek a nejlépe je popsané u lidí. U psů máme zatím méně dat, takže je důležité rozlišovat, co je ověřené a co ne.

• Psychika ovlivňuje střevo. Podle VCA patří stresová kolitida k hlavním příčinám průjmu z tlustého střeva u psů.
• Střevo souvisí s psychikou. Ve dvou menších studiích (31 a 42 psů) měli psi se strachy nebo agresí jiné složení střevních bakterií než psi bez těchto potíží (Kirchoff a kol., 2019; Mondo a kol., 2020). Jde o souvislost, ne o důkaz příčiny.
• Data z lidí. Spojení mozku a střeva je nejlíp popsané v přehledových pracích o lidech (Mayer a kol., 2006). U psů tak podrobná data zatím nejsou, proto tady jen říkáme, že souvislost existuje.

Jak poznat stres u psa?

Stres u psa poznáš podle řeči těla a změn chování, často dřív, než se ozve bříško. Podle AKC může pes lízat okolí tlamy, zívat, zadýchávat se bez námahy, odvracet hlavu, schovávat ocas nebo ukazovat bělmo očí. Jedno znamení samo o sobě nemusí nic znamenat. AKC radí posuzovat chování vždy u konkrétního psa a v dané situaci.

Italská studie s 1 190 majiteli ukázala, že lidé nejčastěji poznají třes a kňučení, případně agresivitu, nadměrné štěkání a zadýchávání (Mariti a kol., 2012). Jemné signály, jako je odvracení hlavy, zívání nebo olizování nosu, hlásilo málo majitelů. Víc si tedy všímej drobností: pes, který zívá a olizuje se u návštěvy, ti může říkat, že už má dost.

Jaké situace psa stresují a co může pomoci?

Psa často rozhodí změna prostředí, hluk a odloučení od člověka. Tabulka shrnuje běžné situace a obecné kroky, které psovi mohou pomoci situaci zvládnout.

Jak poznat stresový průjem?

Stresový průjem je řídká stolice, která se objeví v náročném období nebo krátce po něm. Typicky jde o časté malé dávky řídké stolice, někdy s hlenem nebo trochou krve. Pes může na stolici tlačit nebo naléhavě chtít ven. Podle VCA se většina psů se stresovou kolitidou vrátí do normálu za tři až pět dní. Tak dlouho ale nečekej doma: když průjem trvá déle než jeden až dva dny nebo je v něm i trocha krve, zavolej veterináři, ať posoudí, jestli jde opravdu o stres.

Jak psa připravit na hlídání nebo cestu?

Psa na hlídání nebo cestu nejlíp připravíš postupným zvykáním a tím, že mu nezměníš nic jiného. Čím víc věcí zůstane známých, tím menší zátěž pro psa i jeho bříško. AKC doporučuje u předvídatelných stresorů, jako jsou ohňostroje nebo jízda autem, plánovat dopředu.

1. Zvykej postupně. Začni krátkým odloučením nebo krátkou jízdou a pomalu prodlužuj. Hlídání nejdřív vyzkoušej na pár hodin.
2. Vezmi vlastní krmivo. Pes na hlídání dostane to, na co je zvyklý, ve stejné dávce a ve stejných časech. Novinky nech na jindy.
3. Nezavádej nic nového. Žádné nové pamlsky, žvýkací kosti ani doplňky těsně před stresovou situací. Když už měnit krmení, tak postupně a v klidném období.
4. Přibal známé věci. Deka, hračka nebo oblečení s tvým pachem psovi pomohou, aby se cítil jistěji.
5. Drž rutinu. Pravidelné krmení, procházky a spánek dávají psovi pocit jistoty. Nabídni mu klidný úkryt, kam se může schovat.
6. Ohňostroje zvládni s předstihem. Britská organizace PDSA radí v sezóně venčit za světla, před setměním zatáhnout závěsy a pustit hudbu. Zvukový trénink podle PDSA trvá několik měsíců, proto ho začni dlouho před sezónou, ideálně po poradě s veterinářem nebo etologem.

Proč je dobré začít s předstihem?

• 1/4 až 1/2psů má podle britské studie známky strachu z hluku (čtvrtina podle dotazníku, téměř polovina podle podrobných rozhovorů).průzkum 3 897 majitelů a rozhovory s 383 majiteli · Blackwell a kol., 2013
• necelá 1/3majitelů takových psů hledala odbornou pomoc.Blackwell a kol., 2013

Strach z hluku se dá zvládnout, ale chce to čas. Čím dřív začneš, tím klidnější bude pes i jeho bříško.

Kdy je za opakovaným „stresovým“ průjmem něco jiného?

Za opakovaným průjmem, který se objevuje i mimo náročná období, může být jiná příčina než stres. Stres je jen jedním z důvodů. Pokud se potíže vracejí nebo trvají déle, je potřeba nejdřív vyloučit zdravotní příčiny.

• Střevní paraziti. Podle Merck Veterinary Manual je při podezření na zánět tlustého střeva součástí vyšetření rozbor stolice na parazity, například na tenkohlavce (Trichuris vulpis) a giardie. Tenkohlavec vylučuje vajíčka přerušovaně, takže jeden negativní výsledek infekci nevylučuje. Podle VCA patří parazité, třeba giardie a tenkohlavci, mezi možné příčiny zánětu tlustého střeva.
• Chronická enteropatie. Je to dlouhodobé onemocnění střeva, které se u psů projevuje opakovanými potížemi, třeba průjmem nebo zvracením (Dandrieux, 2016). Postup volí veterinář, často začíná změnou stravy a dalším vyšetřením.
• Jiná příčina. Může jít třeba o potravinovou nesnášenlivost nebo o něco, co pes snědl.

Podrobnější rozdělení najdeš v článku Měkká stolice u psa, vzhled stolice popisuje Stolice psa: barva, tvar, konzistence. Když se průjem objeví po změně krmení, pomůže článek Přechod na nové krmivo u psa. Obecný postup při průjmu shrnuje článek Průjem u psa.

Každý pes reaguje jinak

Každý pes má jiné složení střevních bakterií a jinak reaguje na zátěž. Pokud se trávení v náročných obdobích opakovaně rozhodí, má smysl to řešit s veterinářem a znát výchozí stav. Víc o tom, co umí rozbor mikrobiomu, najdeš v článku Co prozradí rozbor mikrobiomu.

Zdroje

1. Kirchoff NS, Udell MAR, Sharpton TJ (2019). The gut microbiome correlates with conspecific aggression in a small population of rescued dogs (Canis familiaris). PeerJ. doi.org/10.7717/peerj.6103
2. Mondo E a kol. (2020). Gut microbiome structure and adrenocortical activity in dogs with aggressive and phobic behavioral disorders. Heliyon. doi.org/10.1016/j.heliyon.2020.e03311
3. VCA Animal Hospitals. Colitis in Dogs. vcahospitals.com/know-your-pet/colitis-in-dogs
4. Blackwell EJ, Bradshaw JWS, Casey RA (2013). Fear responses to noises in domestic dogs: Prevalence, risk factors and co-occurrence with other fear related behaviour. Applied Animal Behaviour Science. doi.org/10.1016/j.applanim.2012.12.004
5. PDSA. Dogs and fireworks. pdsa.org.uk
6. Patel KV, Hunt ABG, Castillo-Fernandez J a kol. (2024). Impact of acute stress on the canine gut microbiota. Scientific Reports. doi.org/10.1038/s41598-024-66652-3
7. Mariti C a kol. (2012). Perception of dogs‘ stress by their owners. Journal of Veterinary Behavior. doi.org/10.1016/j.jveb.2011.09.004
8. Mayer EA a kol. (2006). Review article: modulation of the brain-gut axis as a therapeutic approach in gastrointestinal disease (data z lidí). Alimentary Pharmacology & Therapeutics. doi.org/10.1111/j.1365-2036.2006.03078.x
9. American Kennel Club. Signs of Stress in Dogs: What to Watch For. akc.org
10. Merck Veterinary Manual. Colitis in Small Animals. merckvetmanual.com
11. Dandrieux JRS (2016). Inflammatory bowel disease versus chronic enteropathy in dogs: are they one and the same? Journal of Small Animal Practice. doi.org/10.1111/jsap.12588