Psí mikrobiom: co to je a proč na něm záleží

Ve střevech tvého psa žijí miliardy bakterií. Nevidíš je, ale pracují pro něj každý den. Vědci tomuto společenství říkají střevní mikrobiom a někdy o něm mluví jako o „neviditelném orgánu“.

Co je střevní mikrobiom

Střevní mikrobiom je pestré společenství mikrobů, hlavně bakterií, které žijí v trávicím traktu psa. Není to náhodná směs. Bakterie spolupracují, soupeří o potravu a vyrábějí látky, které tělo psa využívá. U každého psa vypadá trochu jinak a mění se se stravou, léky i věkem.

Z čeho se psí mikrobiom skládá?

Většina bakterií ve psím střevě patří do pěti kmenů: Firmicutes, Fusobacteria, Bacteroidetes, Proteobacteria a Actinobacteria (přehledová práce Pilla a Suchodolski, 2020). Ve studii 29 domácích psů tvořily tři největší kmeny, Bacteroidetes, Firmicutes a Fusobacteria, každý v průměru víc než 20 % bakterií (Kubinyi a kol., 2020).

Přesná sestava se u každého psa liší. Dvě skupiny mají zvláštní roli:

• Faecalibacterium. Patří mezi bakterie, které vyrábějí mastné kyseliny s krátkým řetězcem (Pilla a Suchodolski, 2020). Ve studii 13 zdravých psů a 13 psů s akutním průjmem měli psi s průjmem těchto bakterií méně (Guard a kol., 2015).
• Peptacetobacter hiranonis (dříve Clostridium hiranonis). Podle přehledové práce je klíčový pro přeměnu žlučových kyselin (Németh a kol., 2026). Patří také mezi sedm bakteriálních skupin, ze kterých se spolu s celkovým množstvím bakterií počítá Dysbiosis Index (AlShawaqfeh a kol., 2017).

Kde žije a co dělá

• Tlusté střevoTady žije nejvíc bakterií. Je to jejich hlavní „pracoviště“.Pilla a Suchodolski, 2020
• Kyselina máselnáBakterie ji vyrábějí z vlákniny. Je hlavním palivem pro buňky tlustého střeva.Pilla a Suchodolski, 2020

Mikrobiom pomáhá psovi zpracovat potravu, kterou by sám nestrávil, a je součástí obranyschopnosti. Imunitní systém se na střevních bakteriích „učí“, co je v pořádku a co ne.

Co psí mikrobiom dělá?

Čím se psí mikrobiom liší od lidského?

Psí mikrobiom je lidskému podobnější než mikrobiom prasat nebo myší. Vyplývá to z práce Coelho a kol. (2018), která porovnala střevní metagenomy psů, lidí, myší a prasat a sestavila katalog 1 247 405 genů psího mikrobiomu.

Podobná byla i reakce na jídlo. Ve stejné studii dvě různé diety měly na mikrobiom psů velký a opakovatelný účinek, bez ohledu na plemeno nebo pohlaví, a odpovědi odpovídaly dřívějším studiím u lidí. U psů s nadváhou byly posuny po vysokobílkovinné dietě větší než u štíhlých psů.

Pes přesto není malý člověk a to, co funguje lidem, nemusí fungovat psům. Data z lidí proto nepřenášej na psa bez ověření.

Střevo, kůže a chování

Výzkum psího mikrobiomu se rychle rozvíjí a první studie naznačují, že střevo souvisí i s dalšími částmi těla:

• Kůže. V malé pilotní studii měli psi s atopickou dermatitidou (12 psů) jiné složení střevních bakterií než zdraví psi (20 psů), což naznačuje souvislost mezi střevem a kůží (Sugita a kol., 2023). U některých psů mohou kožní potíže souviset i se střevem. Příčinu svědění ale vždy určí veterinář.
• Chování. Ve dvou menších studiích (31 a 42 psů) měli psi s agresí nebo strachy jiné složení střevních bakterií než psi bez těchto potíží (Kirchoff a kol., 2019; Mondo a kol., 2020). Jde o souvislost, ne o důkaz, že bakterie chování způsobují. Tady výzkum teprve začíná.

Co je dysbióza a Dysbiosis Index?

Dysbióza je nerovnováha střevních bakterií, při které se změní složení mikrobiomu a s ním i látky, které bakterie vyrábějí (Pilla a Suchodolski, 2020). Není to samostatná nemoc. Podrobně se jí věnuje článek Dysbióza u psa.

Dysbiosis Index je laboratorní výpočet, který z jednoho vzorku stolice vyjádří míru dysbiózy jedním číslem. Vychází z celkového množství bakterií a sedmi bakteriálních skupin, mezi nimi Faecalibacterium, Fusobacterium a Peptacetobacter hiranonis. V práci AlShawaqfeh a kol. (2017) se 95 zdravými psy a 106 psy s chronickým zánětlivým onemocněním střev rozlišil tento index mezi oběma skupinami s 74% citlivostí a 95% specificitou. Záporná hodnota značí normální stav, kladná dysbiózu.

Test neříká, proč je mikrobiom změněný, a nenahrazuje vyšetření. Co od rozboru čekat, a co ne, najdeš v článku Co prozradí rozbor mikrobiomu.

Jak poznat, že mikrobiom psa není v rovnováze?

Doma to spolehlivě poznat nejde. Mikrobiom nevidíš, vidíš jen to, co se děje kolem něj. Ve studiích se dysbióza našla u psů s akutním průjmem (Guard a kol., 2015), u chronických střevních onemocnění i po antibiotikách (Pilla a Suchodolski, 2020). Proto se s ní spojují tyto trávicí příznaky:

• Měkká stolice nebo průjem, který se vrací nebo nechce přejít. Jak stolici číst, vysvětluje článek Stolice psa: barva, tvar a konzistence.
• Střídání tuhé a řídké stolice, hlen nebo změněný pach hovínka.
• Plynatost a kručení v břiše, hlavně když se objevují po antibiotikách nebo po změně krmení.
• Zvracení, slabší chuť k jídlu nebo hubnutí, které patří rovnou k veterináři.

Pozor, nic z toho není důkaz dysbiózy. Stejné příznaky mohou způsobit paraziti, nesnášenlivost krmiva nebo zánět slinivky a doma je od dysbiózy nerozliší nikdo. Příčinu určí veterinář. Co dělat při průjmu, shrnuje článek Průjem u psa, širší přehled najdeš v článku Trávicí problémy u psa.

Ani tabulka není diagnostický návod. Dysbiosis Index diagnózu nestanoví: v jedné větší studii mělo normální hodnotu asi 36 % ze 146 psů s chronickým střevním onemocněním (Sung a kol., 2023). Číslo ukazuje stav bakterií, ne jejich příčinu.

Jak strava a věk mění psí mikrobiom?

Strava mění složení psího mikrobiomu rychle a výrazně. U 11 zdravých dospělých psů vyvolal postupný přechod ze suchého krmiva na stravu s vysokým podílem vařeného mletého hovězího masa změny ve složení bakterií ve stolici. Po návratu ke granulím se ale složení z velké části vrátilo zpět (Herstad a kol., 2017). Proto je důležitá stabilita a postupné změny, jak to rozebíráme v článku Přechod na nové krmivo u psa. Vláknině, hlavnímu „jídlu“ pro střevní bakterie, se věnuje Vláknina pro psy.

Věk hraje roli také:

• Štěňata. Mikrobiom štěňat se kolem odstavení, s přechodem z mléka na pevnou stravu, postupně podobá mikrobiomu dospělých psů. Změny ale pokračují až do dospělosti (přehledová práce Balouei a kol., 2023).
• Senioři. Ve studii 29 domácích psů měli starší psi nižší podíl bakterií Fusobacteria (Kubinyi a kol., 2020), šlo ale o malou průřezovou studii. Jiná studie, založená na kultivaci bakterií ze stolice, popsala, že u starších psů mají laktobacily tendenci ubývat (Masuoka a kol., 2017).

Co mikrobiom rozhodí

1. Antibiotika. Zasáhnou i „hodné“ bakterie a střevo se pak může obnovovat i několik týdnů. Po 14 dnech metronidazolu u zdravých psů některé změny, například úbytek Fusobacteria, ani čtyři týdny po vysazení úplně nezmizely (Pilla a kol., 2020). Antibiotika jsou přitom často nezbytná, proto je podávej vždy přesně podle pokynů veterináře. Víc najdeš v článku Pes po antibiotikách.
2. Náhlá změna krmení. Když psovi vyměníš krmivo ze dne na den, bakterie se musí rychle přizpůsobit. Že strava mění složení bakterií ve stolici, ukázala studie na zdravých psech, a to i při postupné změně (Herstad a kol., 2017). Na nové krmivo přecházej postupně, během několika dní.
3. Nemoci střev. U chronických střevních onemocnění bývá složení bakterií změněné. Tady patří pes do péče veterináře.

Co pro mikrobiom psa můžeš dělat?

Pro psí mikrobiom můžeš doma udělat hlavně tohle: držet stabilní kvalitní krmivo, měnit ho postupně, neřešit potíže na vlastní pěst a všímat si stolice.

• Stabilní krmivo. Pokud psovi vyhovuje, neměň ho zbytečně často.
• Postupné změny. Nové krmivo přimíchávej po částech, ne ze dne na den. Návod je v článku Přechod na nové krmivo u psa.
• Antibiotika jen podle veterináře. Nepodávej je „pro jistotu“ a nikdy je nevysazuj bez porady s veterinářem.
• Doplňky jen po poradě. Jestli má smysl probiotikum, rozhodne veterinář. Přehled najdeš v článku Probiotika pro psy: co to je a jak vybrat.
• Všímej si stolice. Je to nejlevnější ukazatel, co se ve střevě děje. Jak ji číst, vysvětluje Stolice psa: barva, tvar a konzistence. Širší přehled potíží najdeš v článku Trávicí problémy u psa.

Když se potíže s trávením nebo svědění opakují, objednej psa na vyšetření, i když nejde o nic akutního. Mikrobiom je jen jeden kousek skládačky a příčin může být víc. O stolici, která je pořád měkká, je článek Měkká stolice u psa.

Jak se dá mikrobiom poznat

Složení mikrobiomu se dá zjistit ze vzorku stolice. Rozbor ukáže, jaké bakterie ve střevě žijí a jak se jejich složení liší od běžného. Co od takového testu čekat, a co ne, najdeš v článku Co prozradí rozbor mikrobiomu.

Zdroje

1. Pilla R, Suchodolski JS (2020). The Role of the Canine Gut Microbiome and Metabolome in Health and Gastrointestinal Disease. Frontiers in Veterinary Science. doi.org/10.3389/fvets.2019.00498
2. Sugita K a kol. (2023). Pilot evaluation of a single oral fecal microbiota transplantation for canine atopic dermatitis. Scientific Reports. doi.org/10.1038/s41598-023-35565-y
3. Kirchoff NS, Udell MAR, Sharpton TJ (2019). The gut microbiome correlates with conspecific aggression in a small population of rescued dogs (Canis familiaris). PeerJ. doi.org/10.7717/peerj.6103
4. Mondo E a kol. (2020). Gut microbiome structure and adrenocortical activity in dogs with aggressive and phobic behavioral disorders. Heliyon. doi.org/10.1016/j.heliyon.2020.e03311
5. Pilla R a kol. (2020). Effects of metronidazole on the fecal microbiome and metabolome in healthy dogs. Journal of Veterinary Internal Medicine. doi.org/10.1111/jvim.15871
6. Herstad KMV a kol. (2017). A diet change from dry food to beef induces reversible changes on the faecal microbiota in healthy, adult client-owned dogs. BMC Veterinary Research. doi.org/10.1186/s12917-017-1073-9
7. Coelho LP a kol. (2018). Similarity of the dog and human gut microbiomes in gene content and response to diet. Microbiome. doi.org/10.1186/s40168-018-0450-3
8. Kubinyi E a kol. (2020). Gut Microbiome Composition is Associated with Age and Memory Performance in Pet Dogs. Animals. doi.org/10.3390/ani10091488
9. AlShawaqfeh MK a kol. (2017). A dysbiosis index to assess microbial changes in fecal samples of dogs with chronic inflammatory enteropathy. FEMS Microbiology Ecology. doi.org/10.1093/femsec/fix136
10. Guard BC a kol. (2015). Characterization of microbial dysbiosis and metabolomic changes in dogs with acute diarrhea. PLoS ONE. doi.org/10.1371/journal.pone.0127259
11. Balouei F a kol. (2023). Factors Affecting Gut Microbiota of Puppies from Birth to Weaning. Animals. doi.org/10.3390/ani13040578
12. Masuoka H a kol. (2017). Transition of the intestinal microbiota of dogs with age. Bioscience of Microbiota, Food and Health. doi.org/10.12938/bmfh.bmfh-2016-021
13. Németh K a kol. (2026). The Collaborative Collapse: Bile Acid Dysmetabolism as a Central Pathogenic Driver in Canine and Feline Multi-Systemic Disorders. Veterinary Sciences. doi.org/10.3390/vetsci13020182
14. Suchodolski JS (2021). Analysis of the gut microbiome in dogs and cats. Veterinary Clinical Pathology 50(S1):6–17. doi.org/10.1111/vcp.13031
15. Sung CH a kol. (2023). Correlation between targeted qPCR assays and untargeted DNA shotgun metagenomic sequencing for assessing the fecal microbiota in dogs. Animals 13(16):2597. doi.org/10.3390/ani13162597