Proč pes žere hovínka? Co říká věda a mikrobiom

Jdeš se psem po chodníku a on se najednou zastaví u hovínka, které tam zůstalo po jiném psovi. Nebo hůř: otočí se a pustí se do svého vlastního. Hned ti naskočí otázka, proč pes žere hovínka a jestli mu něco chybí. Odpověď je méně dramatická, než čekáš: věda příčinu zatím nezná a se střevními bakteriemi to souvisí jinak, než se říká.

Je normální, že pes žere hovínka?

Ano, je to častější, než si majitelé myslí. V internetovém průzkumu Hart a kol. (2018) odpovědělo na otázky o jedení stolice 1 441 majitelů psů. Většina (76,9 %) svého psa při jedení hovínek nikdy neviděla, 16,0 % ho vidělo aspoň šestkrát a dalších 7,1 % jednou až pětkrát.

Hart a kol. (2018) zmiňují i starší průzkum, podle kterého jedlo stolici asi 28 % psů (psí i býložravců, bez rozlišení). Jde o výběrové dotazníky majitelů, takže čísla ber orientačně. Tvůj pes ale určitě není výjimka.

Proč pes žere vlastní hovínka? Co říká věda

Proč pes žere vlastní hovínka, věda zatím s jistotou neví. Nejvíc dat přinesl průzkum Hart a kol. (2018): dva internetové dotazníky, z nichž druhý vyhodnotil 1 475 psů, které majitelé viděli jíst stolici víc než desetkrát a aspoň jednou týdně.

Nejzajímavější je, že psi jedí téměř jen čerstvou stolici: v prvním dotazníku to platilo u 82 % koprofágů, ve druhém u 85 % (stolice nejvýše dva dny stará). Autoři z toho odvozují hypotézu: vlk, který chce mít odpočívadlo bez parazitů, musí výkaly sníst dřív, než se z vajíček vyvinou nakažlivé larvy. U měchovců to podle přehledu v článku trvá 2 až 9 dní.

• 16 %psů majitelé viděli jíst hovínka aspoň šestkrátHart a kol., 2018, 1 441 majitelů
• 82–85 %koprofágů jedlo stolici nejvýše dva dny starouHart a kol., 2018, dva průzkumy

Je to ale jen hypotéza: autoři nemají pozorování vlků z volné přírody, které by ji podpořilo. Jednodušší nález je jiný: hltaví jedlíci a psi z domácností s více psy byli mezi koprofágy častěji. Víme jen, že souvislost existuje, ne proč.

Žere štěně hovínka jinak než dospělý pes?

Štěňata zkoumají svět tlamou, takže hovínko ochutnat mohou. Merck Veterinary Manual navíc uvádí, že k mateřskému chování patří konzumace stolice malých štěňat, a VCA Animal Hospitals, že štěňata mohou matku napodobovat.

Překvapivé je, že koprofagie není jen štěněcí vlastnost. V průzkumu Hart a kol. (2018) tvořili psi mladší než rok jen 1,7 % koprofágů (mezi ostatními psy 3,2 %), psi starší čtyř let 75,1 %. Autoři proto píšou, že nejde o projev mládí. Štěně, které po snědení stolice zvrací, má průjem nebo je skleslé, patří k veterináři.

Je příčinou nedostatek živin?

Zatím to nikdo neprokázal. Představa, že psovi „něco chybí“ a hovínka mu to doplní, je rozšířená, ale v průzkumu Hart a kol. (2018) byly granule hlavním krmivem u 82,3 % koprofágů a u 78,3 % ostatních psů a autoři mezi druhem krmiva a koprofagií žádný vztah nenašli.

U psa, který potravu špatně vstřebává, je to jiné. VCA Animal Hospitals uvádí mezi možnými zdravotními příčinami parazity, nedostatek trávicích enzymů (například při nedostatečné funkci slinivky, EPI) a stavy se zvýšenou chutí k jídlu (cukrovka, Cushingova nemoc, onemocnění štítné žlázy, léčba kortikosteroidy). Víc o slinivce najdeš v článku Zánět slinivky u psa.

Jaké jsou další důvody a co z nich platí?

Pes žere hovínka většinou z chování, ne z nemoci. U většiny důvodů jde o hypotézy z veterinárních zdrojů, ne o prokázanou příčinu.

Rozhoduje změna: pes, který hovínka žere odjakživa a jinak prospívá, má spíš zvyk. Náhlý začátek v dospělosti je důvod k vyšetření.

Proč pes žere kočičí hovínka?

Pes žere kočičí hovínka z podobných důvodů jako ostatní, jen je má doma v kočičím záchodě. Průzkum Hart a kol. (2018) zjistil, že jedení kočičí stolice souviselo s koprofagií (procento nezveřejnil). Veterinárně recenzovaný článek PetMD uvádí, že kočičí stolice může obsahovat střevní parazity, bakterie E. coli a salmonely a zbytky léků, pokud je kočka bere.

U toxoplazmy (Toxoplasma gondii) je potřeba střízlivost. V italské studii Dini a kol. (2024), hlavně u loveckých a jiných pracovních psů, mělo protilátky 29,2 % ze 120 psů, častěji ti, kteří žili s kočkou, jedli stolici nebo žili trvale venku. Protilátky ukazují, že se pes s parazitem setkal, a infekce u psů obvykle probíhá bez příznaků.

Je to pro psa nebezpečné?

Většinou ne, záleží ale na tom, čí hovínko pes snědl. Autoři průzkumu Hart a kol. (2018) uvádějí, že s jedením stolice zřejmě nesouvisí žádná klinicky prokázaná odchylka, a chování považují za zdravotně neškodné. Nebezpečné je to, co se ve stolici může skrývat.

• Paraziti. Střevní paraziti se šíří stolicí. Jedení hovínek navíc zkresluje vyšetření: v nizozemské studii Nijsse a kol. (2014) obsahovalo při prvním vyšetření vajíčka škrkavek Toxocara 246 vzorků. U 120 z nich (49 %) byl druhý vzorek po třech dnech bez přístupu ke stolici negativní. Autoři první nález považují za falešně pozitivní: vajíčka jen prošla střevem. Řekni proto veterináři, že tvůj pes hovínka jí.
• Bakterie. Salmonely a E. coli mohou podle PetMD způsobit infekci.
• Zbytky léků. PetMD upozorňuje, že ve stolici kočky, která bere léky, mohou zůstat stopy léku a psa ovlivnit. Riziko záleží na léku, proto zjisti, co zvíře dostává.

Souvisí jedení hovínek s mikrobiomem?

Souvislost s mikrobiomem je zatím otevřená otázka, ne potvrzený fakt. Psí mikrobiom tvoří bakterie a další mikroorganismy ve střevě (viz Psí mikrobiom: co to je a proč na něm záleží). Že si pes jedením hovínek „doplňuje“ bakterie, žádná studie na psech neprokázala.

Ve studii Vendramini a kol. (2022) porovnávali vědci 12 zdravých dospělých psů rozdělených na koprofágy a psy bez koprofagie. Měřili trávitelnost krmiva, pH stolice a produkty kvašení ve střevě a téměř žádný rozdíl nenašli. Studie byla malá a bakterie neměřila, takže o mikrobiomu nic neříká.

Nepřímo může mikrobiom hrát roli, když za jedením stojí porucha trávení. Dysbióza, tedy nerovnováha střevních bakterií, se často nachází u psů s chronickým zánětem střev, který se obvykle projevuje průjmem (AlShawaqfeh a kol., 2017). Jak stolice vypadá, popisuje článek o barvě, tvaru a konzistenci stolice. Že dysbióza koprofagii vyvolává, ale nikdo neprokázal. Cizí hovínka naopak mohou přinést cizí bakterie a parazity, takže nejsou způsob, jak mikrobiom „doplnit“.

Jak odnaučit psa jíst hovínka?

Nejspolehlivější je psovi hovínka znemožnit. Odpuzovače a přípravky podle majitelů v průzkumu Hart a kol. (2018) téměř nefungovaly (úspěšnost 0 až 2 %), povel „nech“ měl asi 4 %. Následující postup doporučují veterinární zdroje.

1. Uklízej okamžitě. VCA doporučuje důkladně uklízet zahradu a stolici odstranit dřív, než psa necháš venku samotného.
2. Venči na vodítku. Když začne čichat ke stolici, přeruš ho krátkým povelem nebo jemným zatažením za vodítko.
3. Trénuj povel „nech“. Nejdřív doma s pamlskem, pak venku. Odměňuj, ať pes ví, že se to vyplatí.
4. Odměň přivolání po vykonání potřeby. VCA doporučuje naučit psa, že po vykonání potřeby přijde pro pamlsek.
5. Obohať prostředí. Víc pohybu, čichání a žvýkání. Merck u problémů s krmením doporučuje dávat část krmiva do hraček, ze kterých ho pes musí dostat.
6. Uprav krmení. Hltavému psovi může pomoci pravidelný režim a pomalé jedení z podložky. Když měníš krmivo, postup popisuje článek Přechod na nové krmivo u psa.
7. Kočičí záchod dej mimo dosah. Dej ho tam, kam kočka projde a pes ne, a čisti ho pravidelně.

Co s hovínky nedělat?

• Netrestej. Podle VCA Animal Hospitals je strkání čumáku do stolice zastaralé, nehumánní a zbytečné a může jedení stolice ještě posílit.
• Nespoléhej na pepř ani přípravky do krmiva. Posypání stolice pepřem pomohlo podle Hart a kol. (2018) jen 1 až 2 % psů, prodávané přípravky 0 až 2 %. Než něco do krmiva přidáš, poraď se s veterinářem.

Kdy kvůli hovínkům k veterináři?

Zdroje

1. Hart BL, Hart LA, Thigpen AP, Tran A, Bain MJ (2018). The paradox of canine conspecific coprophagy. Veterinary Medicine and Science 4(2), 106–114. doi.org/10.1002/vms3.92
2. Nijsse R, Mughini-Gras L, Wagenaar JA, Ploeger HW (2014). Coprophagy in dogs interferes in the diagnosis of parasitic infections by faecal examination. Veterinary Parasitology 204(3–4), 304–309. doi.org/10.1016/j.vetpar.2014.05.019
3. Vendramini THA a kol. (2022). Evaluation of the influence of coprophagic behavior on the digestibility of dietary nutrients and fecal fermentation products in adult dogs. Veterinary Sciences 9(12), 686. doi.org/10.3390/vetsci9120686
4. Dini FM, Stancampiano L, Poglayen G, Galuppi R (2024). Risk factors for Toxoplasma gondii infection in dogs: a serological survey. Acta Veterinaria Scandinavica 66, 14. doi.org/10.1186/s13028-024-00734-0
5. AlShawaqfeh MK, Wajid B, Minamoto Y a kol. (2017). A dysbiosis index to assess microbial changes in fecal samples of dogs with chronic inflammatory enteropathy. FEMS Microbiology Ecology 93(11), fix136. doi.org/10.1093/femsec/fix136
6. VCA Animal Hospitals. Dog Behavior Problems: Coprophagia. vcahospitals.com/know-your-pet/dog-behavior-problems-coprophagia
7. Merck Veterinary Manual. Behavior Problems of Dogs. merckvetmanual.com/behavior/behavior-of-dogs/behavior-problems-of-dogs
8. PetMD. Why Do Dogs Eat Cat Poop? (Mitchell SC, recenzovala Hansen T, aktualizováno 2025). petmd.com/dog/nutrition/why-do-dogs-eat-cat-poop